Standard
FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE
F.C.I. - Standard č. 193/22.11.2006/D, GB
BARZOJ - RUSKÝ CHRT
(Russkaya Psovaya Borzaya)
Pro Klub chovatelů a přátel barzojů do českého jazyka přeložila paní MUDr. Jitka Pacltová, revize ČMKU 2007
Země původu: Rusko
Datum publikace platného originálního standardu: 25.10.2006
Použití: lovecký chrt, pes pro dostihy a coursing
Klasifikace: Skupina 10 Chrti
Sekce 1 dlouhosrstí chrti nebo chrti s praporci
Bez zkoušky z výkonu
Krátký nástin historie: Barzoj je již devět století podstatnou součástí národní kultury ruských dějin. Francouzská kronika z jedenáctého století dosvědčuje, že dcera velkovévody Kyjevského Anna Jaroslavna, měla ve své družině, která ji doprovázela do Francie na svatbu s Jindřichem I., tři barzoje. Mezi majiteli a chovateli najdeme mnoho známých osobností, cary i básníky: Ivan Hrozný, Petr Veliký, Mikuláš II., Puškin, Turgeněv. Velký význam mělo založení chovatelské stanice "Peršinskaja ochota" slavným chovatelem velkoknížetem Nikolajem Nikolajevičem a srávcem psince Dimitrijem Valcevem. Od konce 19. století nacházíme barzoje v největších chovatelských stanicích Evropy i Ameriky.
Celkový vzhled: veliký, aristokraticky vypadající pes se suchou, ale současně robustní stvabou těla: stavba těla lehce prodloužená, u fen o něco více než u psů. Kostra silná, ale ne mohutná. Kosti jsou dosti ploché. Suché, ale dobře vyvinuté svalstvo, hlavně na stehnech, ale nevystupující. Převažující význam má celková harmonie tělesných tvarů a pohybu.
Důležité proporce:
- U psů odpovídá výška v kohoutku výšce nejvyššího bodu beder, ale může být o něco větší.
- U fen jsou obě výšky stejné
- Kohoutková výška musí být o něco menší nž délka těla
- Hloubka hrudníka odpovídá přibližně polovině kohoutkové výšky
- Délka čenichu od stopu po nosní houbu odpovídá délce mozkovny od týlního hrbolu až ke stopu, nebo je lehce delší.
Chování / Charakter (povaha): ve všedním životě ukazuje barzoj klidnou a vyrovnanou povahu. Při pohledu na zvěř se rychle vzruší. Má ostrý zrak a vidí velice daleko. Jeho reakce jsou prudké.
Hlava: suchá, dlouhá, úzká, aristokratická při pohledu shora i ze strany. Při pohledu ze strany tvoří ohraničující linie hlavy a čenichu dlouhou, lehce klenutou linii. Linie temene probíhá rovně nebo lehce šíkmo k dobře vyznačenému týlnímu hrbolu. Hlava je elegantní a tak suchá, že velké cévy prosvítají kůží.
Mozkovna:
- Lebka - úzká, při pohledu shora podélně oválná, při pohledu ze strany skoro plochá
- Stop - velmi málo vyznačen
Obličejová partie:
- Nosní houba - velká, pohyblivá, v poměru k dolní čelisti zřetelně vystupující.
- Hřbetní část čenichu - dlouhá, v celé délce vyplněná, blízko nosní houby lehce klenutá.
- Čenich - od stopu po nosní houbu odpovídá délce mozkovny od týlního hrbolu až ke stopu, nebo ji poněkud přesahuje.
- Pysky - tenké, suché, těsné přiléhající k čelisti. Orámování očí, pysky a nosní houba jsou nezávisle na barvě srsti černé.
- Čelisti / zuby - silná spodní čelist. Zuby silné a bílé. Nůžkový nebo klešťový skus.
- Oči - velké, velmi lehce vystouplé. Barva tmavě oříšková nebo tmavě hnědá. Mandlového tvaru šikmo uložené; nesmí být štěrbinovité.
- Uši - malé, tenké, pohyblivé; nasazené nad oční linií vzadu, směřující téměř směrem k šíji, pokud pes není v afektu. Špičky boltců leží blízko u sebe, nebo ukazují podél krku dolů a dobře na něj přiléhají. Při vzbuzené pozornosti psa jsou uši neseny výše a stranou nebo dopředu. Někdy je jedno ucho nebo obě uši vztyčeny jako u koně.
Krk: dlouhý, suchý, ze strany zploštělý; svalnatý; lehce klenutý; nikdy není nesen vysoko.
Trup:
- Kohoutek - není zdůrazněn
- Hřbet - široký, svalnatý, pružný. Spolu s bedry a zádí tvoří oblouk, který je více vyznačen u psů. Nejvyšší bod oblouku leží před středem beder nebo u prvního nebo druhé bederního obratle.
- Bedra - dlouhá, vystupující, svalnatá, přiměřeně široká.
- Záď - dlouhá, široká, lehce šikmá; šířka horních vrcholů obou kostí pánevních nesmí být užší než 8cm.
- Hrudník - v příčném řezu oválný; ne úzký, ale také ne širší než záď; hluboký, hodně dlouhý, prostorný; dosahuje téměř do úrovně loktů. Krajina lopatek je plošší, potom se hrudní koš pozvolna rozšiřuje k volným žebrům, která jsou krátká. Při pohledu z profilu se tím mění sklon; žebra jsou dlouhá a lehce vystupují. V poměru k ramennímu kloubu předhrudí poněkud vystupuje.
- Břicho - dobře vtažené; dolní linie hrudníku směrem k břichu rudce stoupá.
Ocas: srpovitý nebo šavlovitý; nízko nasazený; tenký, dlouhý, při protažení mezi pánevními končetinami musí dosahovat až k hrbolům kyčelních kostí. Je bohatě osrstěn. V přirozeném postoji visí ocas dolů; při pohybu je nesen poněkud výše, ne však nad úrovní hřbetu.
Končetiny:
- Hrudní končetiny: hrudní končetiny suché, svalnaté; při pohledu zpředu jsou rovné a zcela rovnoběžné. Výška od loktů k zemi odpovídá polovině kohoutkové výšky, nebo ji poněkud přesahuje
- Plece - lopatky jsou dlouhé a šikmo uložené
- Nadloktí - mírně šikmé, jeho délka téměř nepřekročí délku lopatek. Úhel ramenního kloubu je je zřetelně zdůrazněn.
- Lokty - jsou uloženy souběžně se středovou rovinou těla
- Předloktí - suché, dlouhé; v příčném řezu je oválné; při pohledu zepředu štíhlé, při pohledu ze strany široké.
- Nadprstí - vzhledem k zemi i lehce šikmé.
- Pánevní končetiny: při pohledu zezadu jsou pánevní končetiny rovné, rovnoběžné a jejich postoj je poněkud širší než u hrudních končetin; při volném postoji musí pomyslná vertikála, spuštěná z hrbolu sedací kosti, probíhat středem hlezna a nadprstí pánevních končetin.
- Stehno - dobře osvalené, dlouhé a šikmo postavené.
- Holeň a lýtko - dlouhé, svalnaté, šikmo postavené. Kolení kloub a hlezno musí být dobře vyvinuty, široké a suché. Zaúhlení musí být zřetelně znatelné.
- Zadní nadprstí - ne dlouhé; téměř kolmo postavené. Zaúhlení jsou dobře zdůrazněna.
- Tlapky: suché, štíhlé, podélně oválné, tzv. zaječí tlapka, klenuté; prsty k sobě dobře přiléhají; dlouhé, silné drápy dosahují k zemi.
Chody / Pohyb: s výjimkou okamžiků při lovu je typickým pohybem pro barzoje prodloužený klus, plynulý, velmi pružný, jako když se barzoj vznáší. Při lovu jde o mimořádně rychlý cval s dlouhými skoky.
Kůže: vláčná, pružná
Osrstění: hedvábné, měkké a hebké. Zvlněné, nebo tvořící krátké kadeře, ale nikdy se nejedná o malé pevné kadeře. Na hlavě, boltcích a končetinách je srst jako satén (hedvábná, ale těžší), krátká, dobře přiléhající k tělu. Na trupu je srst hodně dlouhá a zvlněná. Nad lopatkami a v oblasti zádi tvoří jemné kadeře. Na žebrech a stehnech je srst kratší. Srst, která tvoří praporce v podobě kalhot a vlajky na ocase, je delší. Srst na krku je hustá a bohatá.
Barva srsti: kombinace všech barev, nikdy však s hnědou (čokoládovou), modrou a jakýmikoli odstíny těchto barev. Všechny barvy se mohou vyskytovat jednobarevně nebo v kombinaci s bílou. Praporce na končetinách, "kalhoty" a vlajka na ocase mají srst zřetelně světlejší, než je základní barva srsti. Černá maska je typická u černě stínovaných barev.
Velikost a hmotnost:
Žádoucí výška v kohoutku: pro psy: 75 - 85 cm
pro feny: 68 - 78 cm
U psů je kohoutková výška stejná jako vzdálenost najvyššího bodu beder od země, nebo je poněkud větší. U fen jsou obě výšky stejné. Jedinci přesahující maximální výšku jsou přijatelní za předpokladu, že zůstává zachována typická morfologie plemene.
Vady: Každá odchylka od výše jmenovaných bodů musí být považována za vadu, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru se stupněm odchylky, zejména:
Chrup:
- chybění jednoho zubu PM2. Malé, abnormálně opotřebované zuby.
- na chybějící zuby PM1 a M3 se nebere zřetel
Barva:
- tečkování ve stejném odstínu jako základní zbarvení
Závažné vady:
Celkový zjev:
- podsaditý vzhled, krátký trup
- těžké, kulaté kosti
Hlava:
- ochablé tkáně
- tupá tlama
- velmi zdůrazněný stop
- velmi zdůrazněné jařmové oblouky
- nevýrazný týlní hrbolek
Chrup:
- chybění jednoho zubu PM3, jednoho PM4 v dolní čelisti, jednoho M1 v horní čelisti nebo jednoho M2
Oči:
- hluboko uložené, žluté nebo světlé, štěrbinovitého tvaru (úzký otvor mezi víčky), viditelná spojivka
Uši:
- silné, hrubé, se zaoblenými konci
Krk:
- lalok
Hřbet:
- propadlý hřbet; u psů rovný hřbet
Záď:
- spáditá záď
Břicho:
- visící, nedostatečně vtažené
Ocas:
- hrubý, v akci spadající dolů
Hrudní končetiny:
- úhel u ramenního kloubu příliš otevřený (strmá plec)
- lokty vytočené nebo vtočené
- předloktí: kulatého průřezu. Jakékoliv prohnutí nebo odklon předloktí
- výrazné (kostnaté) klouby
- slabé nadprstí
Pánevní končetiny:
- přeúhlení nebo strmé úhlení
- úzký nebo široký postoj zadních končetin
Tlapky:
- sklon k širokým, kulatým, masitým (silným) tlapkám; kočičí tlapky, ploché tlapky; doširoka roztažené prsty
Srst:
- barva: skvrny jiné barvy než je základní barva
Vylučující vady:
Chování / charakter (povaha):
- agresivita nebo přílišná bázlivost
Chrup:
- předkus, podkus, asymetrický zámek skusu (zkřížený skus)
- chybění jednoho řezáku nebo jednoho špičáku, chybění jednoho z trháků (PM4 v horní čelsiti nebo M1 v dolní čelisti), chybění více než 4 zubů jakéhokoliv druhu
- chybné postavení jednoho nebo obou špičáků v dolní čelisti tak, že při zavřené tlamě mohou poškodit patro nebo dáseň horní čelisti
Oči:
- modré (břízové oko)
Ocas:
- jako vývrtka, zalomený (srostlé obratle), částečně nebo úplně kupírováný ocas
Pánevní končetiny:
- výskyt paspárků (vlčích drápů)
Barva srsti:
- hnědá, čokoládově hnědá, modrá
Jedinci, kteří zjevně vykazují fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.
Pozn.: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.
Čerpáno z www.cmku.cz